Druhý věk strojů. Jak nám automatizace změní práci a život?

Někteří se obávají, že nám roboti vezmou práci a zotročí jako v matrixu, podle jiných nás osvobodí od zbytečných úkonů, my budeme mít čím dál víc volného času a už nepoznáme těžkou dřinu. Jak to tedy s budoucností práce vypadá? A jakou roli v tom všem hraje automatizace?

S politoložkou Kateřinou Smejkalovou mluví Tereza Butková.

Někteří se obávají, že nám roboti vezmou práci a zotročí jako v matrixu, podle jiných nás osvobodí od zbytečných úkonů, my budeme mít čím dál víc volného času a už nepoznáme těžkou dřinu. Jak to tedy s budoucností práce vypadá? A jakou roli v tom všem hraje automatizace?

S politoložkou Kateřinou Smejkalovou mluví Tereza Butková.

Hudebnice: pohled z backstage. Snaha musí vzejít odspodu

V již třetím díle minisérie na téma postavení žen v hudebním průmyslu jsme se společně s Barborou Šubrtovou, dlouholetou dramaturgyní festivalů Metronome a United Islands, a s Davidem Čajčíkem, bookerem z pražského klubu ROXY a promotérem z Heartnoize Promotion, podívali na problematiku hudebnic perspektivou těch, kteří mají schopnost složení line-upů festivalů a vystupujících v klubech ovlivnit.

Myslí si naši hosté, že to hudebnice mají těžší? Co pro vyrovnávání případných nerovností oni sami dělají? A jak je to s ženami na neuměleckých pozicích v hudebním průmyslu? O tom všem jsme si povídali v tomto díle. Moderuje Františka Tranová.

V již třetím díle minisérie na téma postavení žen v hudebním průmyslu jsme se společně s Barborou Šubrtovou, dlouholetou dramaturgyní festivalů Metronome a United Islands, a s Davidem Čajčíkem, bookerem z pražského klubu ROXY a promotérem z Heartnoize Promotion, podívali na problematiku hudebnic perspektivou těch, kteří mají schopnost složení line-upů festivalů a vystupujících v klubech ovlivnit.

Myslí si naši hosté, že to hudebnice mají těžší? Co pro vyrovnávání případných nerovností oni sami dělají? A jak je to s ženami na neuměleckých pozicích v hudebním průmyslu? O tom všem jsme si povídali v tomto díle. Moderuje Františka Tranová.

Spojit nespojitelné a uskutečnit cokoliv. Žižkovská noc

Neelitářský showcase alternativní kultury v klubovém kontextu. Platforma pro setkávání a inspiraci. Deset let, devět proběhlých festivalů, spousta nabytých zkušeností, práce, ještě víc lidí, rozhovorů a příběhů. To je Žižkovská noc, jedinečný festival založený v roce 2011 partou kamarádů s věkovým průměrem pod dvacet. Jak festival za dekádu vyrostl a jaké hodnoty se dnes snaží žít?

Mluví současní i minulí členové festivalového týmu. Připravila Petra Mikolášová.

Neelitářský showcase alternativní kultury v klubovém kontextu. Platforma pro setkávání a inspiraci. Deset let, devět proběhlých festivalů, spousta nabytých zkušeností, práce, ještě víc lidí, rozhovorů a příběhů. To je Žižkovská noc, jedinečný festival založený v roce 2011 partou kamarádů s věkovým průměrem pod dvacet. Jak festival za dekádu vyrostl a jaké hodnoty se dnes snaží žít?

Mluví současní i minulí členové festivalového týmu. Připravila Petra Mikolášová.

Nepovažuju to za vyřešené. Interrupce v Česku a Polsku

Téma umělého přerušení těhotenství ovládlo v posledním roce média, když se v Polsku vydaly davy do ulic protestovat proti zpřísnění legislativy umožňující přístup k interrupcím. Reálné možnosti, jak se dostat na interrupci, se ale pro běžné situace touto změnou zákona nijak nezměnily. Od minulého podzimu s hledáním způsobů, jak se v Polsku dostat na potrat, pomáhá v Česku Polkami založený kolektiv – Ciocia Czesia. Jednou z možností je přijet kvůli zákroku do České republiky, kde platí zákon o interrupcích ve znění z roku 1986.

V tomto díle podcastu si moderátorka Františka povídala s Katarzynou Byrtek z Ciocia Czesia o činnosti kolektivu a se socioložkou Radkou Dudovou o české cestě k legalizaci interrupcí.

Téma umělého přerušení těhotenství ovládlo v posledním roce média, když se v Polsku vydaly davy do ulic protestovat proti zpřísnění legislativy umožňující přístup k interrupcím. Reálné možnosti, jak se dostat na interrupci, se ale pro běžné situace touto změnou zákona nijak nezměnily. Od minulého podzimu s hledáním způsobů, jak se v Polsku dostat na potrat, pomáhá v Česku Polkami založený kolektiv – Ciocia Czesia. Jednou z možností je přijet kvůli zákroku do České republiky, kde platí zákon o interrupcích ve znění z roku 1986.

V tomto díle podcastu si moderátorka Františka povídala s Katarzynou Byrtek z Ciocia Czesia o činnosti kolektivu a se socioložkou Radkou Dudovou o české cestě k legalizaci interrupcí.

Nekonečná škála. Současné umění

Spousta umělkyň a umělců mají potřebu něco ukázat, přesto jejich práce pro mnohé působí cize a nedostupně. Co světem současného umění rezonuje a kam se posouvá? A co tvůrkyně a tvůrci můžou nabídnout člověku, který se ve světě umění nepohybuje?

Diskutují kurátorka a ředitelka ceny Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová a mezinárodně uznávaná umělkyně Kateřina Šedá. Moderuje Petra Mikolášová.

Spousta umělkyň a umělců mají potřebu něco ukázat, přesto jejich práce pro mnohé působí cize a nedostupně. Co světem současného umění rezonuje a kam se posouvá? A co tvůrkyně a tvůrci můžou nabídnout člověku, který se ve světě umění nepohybuje?

Diskutují kurátorka a ředitelka ceny Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová a mezinárodně uznávaná umělkyně Kateřina Šedá. Moderuje Petra Mikolášová.

Policie: nutná nebo utlačující?

V souvislosti s nedávnými případy policejní brutality a policejního zneužívání moci ve veřejném prostoru znovu posílila vlna kritizující policii z radikálních pozic, která volá po výrazném omezení policie nebo jejím úplném zrušení.

Ačkoliv hnutí vychází z velké části ze Spojených států, podobné tendence a hlasy se objevují všude po světě, a to i u nás. Jakou roli policie ve společnosti má? Odkud kritika policie vychází? A co by se mělo ve vztahu policie ke společnosti změnit?

O kontextu a kritice policie přišel do Vysílače mluvit politolog a antropolog Václav Walach z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Moderuje Tereza Butková.

V souvislosti s nedávnými případy policejní brutality a policejního zneužívání moci ve veřejném prostoru znovu posílila vlna kritizující policii z radikálních pozic, která volá po výrazném omezení policie nebo jejím úplném zrušení.

Ačkoliv hnutí vychází z velké části ze Spojených států, podobné tendence a hlasy se objevují všude po světě, a to i u nás. Jakou roli policie ve společnosti má? Odkud kritika policie vychází? A co by se mělo ve vztahu policie ke společnosti změnit?

O kontextu a kritice policie přišel do Vysílače mluvit politolog a antropolog Václav Walach z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Moderuje Tereza Butková.

Město, které potřebuje pohladit. Ústí nad Labem

Město potenciálu, město sociálních problémů a segregace, město mladé kultury. To všechno může být sto tisícové krajské Ústí nad Labem. Vydej se nejen do ústeckého ghetta s Petrou Mikolášovou a jejím dalším terénním dílem.

O svém městě mluví místostarosta Karel Karika, proromský aktivista Miroslav Brož a kurátorky Veřejného sálu Hraničář, místní platformy pro současné umění a kulturu, Martina Johnová a Hana Kokšalová.

Město potenciálu, město sociálních problémů a segregace, město mladé kultury. To všechno může být sto tisícové krajské Ústí nad Labem. Vydej se nejen do ústeckého ghetta s Petrou Mikolášovou a jejím dalším terénním dílem.

O svém městě mluví místostarosta Karel Karika, proromský aktivista Miroslav Brož a kurátorky Veřejného sálu Hraničář, místní platformy pro současné umění a kulturu, Martina Johnová a Hana Kokšalová.

Vážit si sama sebe. Sexismus a ženská zkušenost v hudbě

Témata sexismu, nerovností a obtěžování se v Česku znovu dostaly do popředí. Ve Vysílači jsme se genderovým nerovnostem už jednou věnovali, tentokrát se ale zaměříme na tuzemskou scénu a vlastní zkušenosti českých a slovenských hudebnic. Jaký dopad mají na hudebnice zvnitřněné předsudky vůči ženám i emocím? Jak hostky pracují s vlastním vzhledem, vizualitou a proč je to pro ně někdy problém? A co může přinést angažovaná hudba? O ženské zkušenosti v hudebním průmyslu se bavíme s Katarínou Kubošiovou aka Katarzií a Anetou Martínkovou alias Margo. Moderuje Tereza Butková. Témata sexismu, nerovností a obtěžování se v Česku znovu dostaly do popředí. Ve Vysílači jsme se genderovým nerovnostem už jednou věnovali, tentokrát se ale zaměříme na tuzemskou scénu a vlastní zkušenosti českých a slovenských hudebnic. Jaký dopad mají na hudebnice zvnitřněné předsudky vůči ženám i emocím? Jak hostky pracují s vlastním vzhledem, vizualitou a proč je to pro ně někdy problém? A co může přinést angažovaná hudba? O ženské zkušenosti v hudebním průmyslu se bavíme s Katarínou Kubošiovou aka Katarzií a Anetou Martínkovou alias Margo. Moderuje Tereza Butková.

Místo maturit mít možnost ukázat, co umím.

Jako každý rok, i letos se v Česku maturuje. Jaké má tato zkouška části, k čemu je užitečná, ale hlavně, jak jinak by mohl konec studia na střední škole vypadat? O tom jsme si povídali s členkou předsednictva České středoškolské unie Emílií Šulcovou a datovým analytikem, který se zaměřuje na ověřování výsledků ve vzdělávání, Jiřím Münichem. Tento díl je o tom, co všechno v českém školství nefunguje, kam se ztrácí motivace ke studiu, a jak by vypadala více i méně snová alternativní realita k současné podobě maturit. Jako každý rok, i letos se v Česku maturuje. Jaké má tato zkouška části, k čemu je užitečná, ale hlavně, jak jinak by mohl konec studia na střední škole vypadat? O tom jsme si povídali s členkou předsednictva České středoškolské unie Emílií Šulcovou a datovým analytikem, který se zaměřuje na ověřování výsledků ve vzdělávání, Jiřím Münichem. Tento díl je o tom, co všechno v českém školství nefunguje, kam se ztrácí motivace ke studiu, a jak by vypadala více i méně snová alternativní realita k současné podobě maturit.

Poslední možnost i empowerment. Sexuální práce v Česku.

Placenou sexuální práci v Česku denně podle průzkumů organizace Rozkoš bez rizika provozuje mezi 10 až 13 tisíci lidí. “Nejstarší řemeslo” se navíc kromě silné stigmatizace potýká i s nejasnou pozicí v českém legislativním rámci. Nachází se v jakémsi právním vakuu, kdy není povoleno, ani zakázáno. Stojí sexuální pracovníci o legalizaci? O faktech a mýtech tabuizované sexuální práce se Petra Mikolášová baví s Hanou Malinovou, ředitelkou organizace Rozkoš bez rizika, a Kateřinou Šteklovou, manažerkou nočního klubu Showpark. Placenou sexuální práci v Česku denně podle průzkumů organizace Rozkoš bez rizika provozuje mezi 10 až 13 tisíci lidí. “Nejstarší řemeslo” se navíc kromě silné stigmatizace potýká i s nejasnou pozicí v českém legislativním rámci. Nachází se v jakémsi právním vakuu, kdy není povoleno, ani zakázáno. Stojí sexuální pracovníci o legalizaci? O faktech a mýtech tabuizované sexuální práce se Petra Mikolášová baví s Hanou Malinovou, ředitelkou organizace Rozkoš bez rizika, a Kateřinou Šteklovou, manažerkou nočního klubu Showpark.

České vězení. Žalář o chlebu a vodě, nebo příležitost ke změně?

Hodinová návštěva vězení pro vaše uši. Tentokrát jsme se ptali garantky vězeňských programů a sociální pracovnice s dlouholetou zkušeností, jaké to je ocitnout se v českém vězení a s čím člověk bojuje, když znovu získá svobodu. Ročně u nás vězení opustí přes 10 000 lidí, z toho se za mříže vrátí asi 70 % z nich. Co stojí na pozadí této smutně vypadající statistiky vysvětluje Gabriela Hendlová – žena, která zastupuje jednu z vedoucích pozicí Rubikon centra, jedné z klíčových neziskových organizací, která lidem pomáhá překročit jejich trestní minulost. Ptá se Max Odráška. Hodinová návštěva vězení pro vaše uši. Tentokrát jsme se ptali garantky vězeňských programů a sociální pracovnice s dlouholetou zkušeností, jaké to je ocitnout se v českém vězení a s čím člověk bojuje, když znovu získá svobodu. Ročně u nás vězení opustí přes 10 000 lidí, z toho se za mříže vrátí asi 70 % z nich. Co stojí na pozadí této smutně vypadající statistiky vysvětluje Gabriela Hendlová – žena, která zastupuje jednu z vedoucích pozicí Rubikon centra, jedné z klíčových neziskových organizací, která lidem pomáhá překročit jejich trestní minulost. Ptá se Max Odráška.

Ukončit bezdomovectví se vyplatí všem. Praha vs. bytová nouze

Bytová nouze, ztráta střechy nad hlavou, bezdomovectví. Ať už použijeme kterýkoliv název, všechny popisují životní situaci, ze které není snadná cesta ven. O tom, kudy tahle cesta vede, jsme si povídali s pražským radním pro bydlení Adamem Zábranským a s vedoucí terénního programu prevence bezdomovectví Armády spásy Josefínou Schneiderovou. Jak vypadá práce sociálního pracovníka a kdo jsou lidi žijící na ulicích Prahy, ale především, o jaká systémová řešení se pokouší současný magistrát, jestli se bude někdy stavět městské byty, jak se prázdné hostely staly odpovědí na pandemií nastolenou realitu, a kdo a co stojí v cestě ukončení bezdomovectví, se dozvíte v tomto díle. Moderuje Františka Tranová. Bytová nouze, ztráta střechy nad hlavou, bezdomovectví. Ať už použijeme kterýkoliv název, všechny popisují životní situaci, ze které není snadná cesta ven. O tom, kudy tahle cesta vede, jsme si povídali s pražským radním pro bydlení Adamem Zábranským a s vedoucí terénního programu prevence bezdomovectví Armády spásy Josefínou Schneiderovou. Jak vypadá práce sociálního pracovníka a kdo jsou lidi žijící na ulicích Prahy, ale především, o jaká systémová řešení se pokouší současný magistrát, jestli se bude někdy stavět městské byty, jak se prázdné hostely staly odpovědí na pandemií nastolenou realitu, a kdo a co stojí v cestě ukončení bezdomovectví, se dozvíte v tomto díle. Moderuje Františka Tranová.

Pro všechny bez rozdílu. Food Not Bombs

Food Not Bombs, iniciativa seskupující lidi, kteří se ve svém volném čase schází, vaří a jídlo na ulicích rozdávají všem, kdo o něj má zájem, vznikla před 40 lety v Americe. Dnes se s lidmi, kteří se k uskupení a jejím anarchistickým a antimilitaristickým ideálům hlásí, setkáme i u nás, a to nejenom v Praze. Jak taková pomoc funguje? Jedná se o aktivismus? A jaký je rozdíl mezi charitou a solidaritou? Jedním dnem se členy Food Not Bombs a prvním terénním díle Vysílače vás provede Petra Mikolášová. Food Not Bombs, iniciativa seskupující lidi, kteří se ve svém volném čase schází, vaří a jídlo na ulicích rozdávají všem, kdo o něj má zájem, vznikla před 40 lety v Americe. Dnes se s lidmi, kteří se k uskupení a jejím anarchistickým a antimilitaristickým ideálům hlásí, setkáme i u nás, a to nejenom v Praze. Jak taková pomoc funguje? Jedná se o aktivismus? A jaký je rozdíl mezi charitou a solidaritou? Jedním dnem se členy Food Not Bombs a prvním terénním díle Vysílače vás provede Petra Mikolášová.

Prověřená tradice. Ukrajinci a práce v Česku.

Potkáváme se v obchodech, na ulicích, v práci. Kolik toho ale víme o Ukrajincích, kteří v Česku žijí? Proč tak často odchází za prací zrovna k nám? A jak tu slaví ukrajinské svátky? Ukrajinci u nás představují největší skupinu cizinců. Podle Českého statistického úřadu jich tu žije 165 tisíc. Tradice pracovní migrace do Česka přitom sahá až do První republiky. Jak se od té doby vyvinula? A jaká jsou její úskalí? O tom, ale také o životě na dnešní Ukrajině jsme se bavili s Bohdanem Rajčincem a Olesem Shokalo z Ukrajinské iniciativy. Potkáváme se v obchodech, na ulicích, v práci. Kolik toho ale víme o Ukrajincích, kteří v Česku žijí? Proč tak často odchází za prací zrovna k nám? A jak tu slaví ukrajinské svátky? Ukrajinci u nás představují největší skupinu cizinců. Podle Českého statistického úřadu jich tu žije 165 tisíc. Tradice pracovní migrace do Česka přitom sahá až do První republiky. Jak se od té doby vyvinula? A jaká jsou její úskalí? O tom, ale také o životě na dnešní Ukrajině jsme se bavili s Bohdanem Rajčincem a Olesem Shokalo z Ukrajinské iniciativy.

Nerovná dělba domácích prací. Kdo ti vaří? Komu pereš?

V České republice, stejně jako téměř všude na světě, se péči o domácnost a rodinu věnují ženy a muži ve velmi odlišné míře. O tom, proč to tak je a jaké to má důsledky, jsme si povídali se socioložkou Lenkou Simerskou a právničkou Šárkou Homfray. V problematice tzv. neplacené práce se propojuje systém, společenské tlaky i to, co si každý neseme z dětství z domova. Na první pohled zcela samozřejmé a přirozené rozhodnutí o tom, kdo zůstane doma s dítětem, má nezvratitelný dopad na kariéru, a pandemie koronaviru se nemile podepsala i zde. Konverzace nejen o tom, kdo nám vaří, komu pereme, a kolik by nás to na pracovním trhu stálo, kdybychom za to měli platit, může být prvním krokem ke změně. V České republice, stejně jako téměř všude na světě, se péči o domácnost a rodinu věnují ženy a muži ve velmi odlišné míře. O tom, proč to tak je a jaké to má důsledky, jsme si povídali se socioložkou Lenkou Simerskou a právničkou Šárkou Homfray. V problematice tzv. neplacené práce se propojuje systém, společenské tlaky i to, co si každý neseme z dětství z domova. Na první pohled zcela samozřejmé a přirozené rozhodnutí o tom, kdo zůstane doma s dítětem, má nezvratitelný dopad na kariéru, a pandemie koronaviru se nemile podepsala i zde. Konverzace nejen o tom, kdo nám vaří, komu pereme, a kolik by nás to na pracovním trhu stálo, kdybychom za to měli platit, může být prvním krokem ke změně.

Potřebujeme naději. Švarcsystém a stabilita práce v kultuře

"Co je švarcsystém? Proč do něj lidé vstupují? A co by kulturní sektor potřeboval, aby jeho pracovníci dosáhli na základní jistoty? Kromě pokulhávající podpory a okrajovosti kultury koronavirová krize ukázala na množství lidí pracujících v tzv. švarcsystému. Tedy na ty, kteří jsou závislí na jedné práci, ale nedosáhnou na běžné zaměstnanecké jistoty, jako je stálý plat nebo nemocenská, protože podmínkou jejich práce je mít vlastní živnostenský list. O tom, proč lidé ve švarcsystému pracují a jaké jsou podmínky práce v kultuře, se s námi bavila socioložka práce Kamila Fialová a Pavla Petrová, kulturní manažerka a ředitelka Institutu umění - Divadelního ústavu. " "Co je švarcsystém? Proč do něj lidé vstupují? A co by kulturní sektor potřeboval, aby jeho pracovníci dosáhli na základní jistoty? Kromě pokulhávající podpory a okrajovosti kultury koronavirová krize ukázala na množství lidí pracujících v tzv. švarcsystému. Tedy na ty, kteří jsou závislí na jedné práci, ale nedosáhnou na běžné zaměstnanecké jistoty, jako je stálý plat nebo nemocenská, protože podmínkou jejich práce je mít vlastní živnostenský list. O tom, proč lidé ve švarcsystému pracují a jaké jsou podmínky práce v kultuře, se s námi bavila socioložka práce Kamila Fialová a Pavla Petrová, kulturní manažerka a ředitelka Institutu umění - Divadelního ústavu. "

Nezavírejme oči před chudobou. Sociální pracovníci Žižkova.

Nůžky sociální nerovnosti se rozevírají, gentrifikace postupuje, rozdílné vrstvy spolu nekomunikují. Žižkov jako modelový příklad toho, co se děje v celé Praze. Jde prolomit vzájemné předsudky a přestat se sebe navzájem bát? O Žižkově, sociálně vyloučených menšinách a lidství se bavíme s Táňou Jírovou, provozní ředitelkou komunitního centra Žižkostel, a Jakubem Dutkou, vedoucím azylového domu a noclehárny Naděje na Žižkově. Moderuje Petra Mikolášová. Nůžky sociální nerovnosti se rozevírají, gentrifikace postupuje, rozdílné vrstvy spolu nekomunikují. Žižkov jako modelový příklad toho, co se děje v celé Praze. Jde prolomit vzájemné předsudky a přestat se sebe navzájem bát? O Žižkově, sociálně vyloučených menšinách a lidství se bavíme s Táňou Jírovou, provozní ředitelkou komunitního centra Žižkostel, a Jakubem Dutkou, vedoucím azylového domu a noclehárny Naděje na Žižkově. Moderuje Petra Mikolášová.

Chceme na ulici žít nebo parkovat? Rozhovor s odborníky na dopravu.

V tomto díle se dozvíte, jakým způsobem lidé přemýšlí nad svým dopravním chováním a nahlédneme pod pokličku politických tahanic, ze kterých vzniká dopravní koncepce pro Prahu. Dále jsme probrali, jaké nečekané benefity má zklidňování veřejného prostoru a nesmyslnost parkovací politiky hlavního města. Na závěr od hostů dostanete spoustu tipů na kvalitní realizace a projekty, ze kterých se můžete těšit. Pozvání do podcastu přijali dopravní projektant Květoslav Syrový, který přímo navrhuje řešení veřejných prostranství a odbornice na městskou mobilitu Sylva Švihelová, která po mnoho let vytvářela pražskou koncepci cyklistické dopravy a má zkušenosti i z odboru rozvoje dopravy pražského magistrátu. Moderuje Max Odráška. V tomto díle se dozvíte, jakým způsobem lidé přemýšlí nad svým dopravním chováním a nahlédneme pod pokličku politických tahanic, ze kterých vzniká dopravní koncepce pro Prahu. Dále jsme probrali, jaké nečekané benefity má zklidňování veřejného prostoru a nesmyslnost parkovací politiky hlavního města. Na závěr od hostů dostanete spoustu tipů na kvalitní realizace a projekty, ze kterých se můžete těšit. Pozvání do podcastu přijali dopravní projektant Květoslav Syrový, který přímo navrhuje řešení veřejných prostranství a odbornice na městskou mobilitu Sylva Švihelová, která po mnoho let vytvářela pražskou koncepci cyklistické dopravy a má zkušenosti i z odboru rozvoje dopravy pražského magistrátu. Moderuje Max Odráška.

Smějí se mému českému přízvuku. Vietnamci druhé generace v Česku

Mají Vietnamci předsudky vůči Čechům? Museli jako malí pomáhat v obchodě? Umí jejich rodiče česky? Cítí se být “banánovými dětmi”? A může být i dnes problém sehnat v Praze byt? To vše a mnoho dalšího se dozvíte v díle o vietnamská menšině, jedné z nejpočetnějších v Česku. O životech tzv. druhé generace, o dětství, českých jménech a tetičkách, vztahu s rodiči, kulturních rozdílech, identitě a diskriminaci si povídáme s Quangem a Lan. Moderuje Františka Tranová. Mají Vietnamci předsudky vůči Čechům? Museli jako malí pomáhat v obchodě? Umí jejich rodiče česky? Cítí se být “banánovými dětmi”? A může být i dnes problém sehnat v Praze byt? To vše a mnoho dalšího se dozvíte v díle o vietnamská menšině, jedné z nejpočetnějších v Česku. O životech tzv. druhé generace, o dětství, českých jménech a tetičkách, vztahu s rodiči, kulturních rozdílech, identitě a diskriminaci si povídáme s Quangem a Lan. Moderuje Františka Tranová.

Segregace, rasismus a málo příležitostí. Jak se žije Romům v Česku?

O Romech koluje řada mýtů a předsudků. Historie a kultura jedné z našich největších národnostních menšin ale nedostává prostor ve školách ani v médiích. Víte, kam zmizeli Romové ze Žižkova? Jaký je rozdíl mezi “Romem”, “Cigánem” a “Cikánem”? A proč v televizi nevidíme víc romských redaktorů a herců? O stereotypech, segregaci, ale taky o romské kultuře se bavíme s novinářem Patrikem Bangou a aktivistou Davidem Tišerem. Moderuje Tereza Butková. O Romech koluje řada mýtů a předsudků. Historie a kultura jedné z našich největších národnostních menšin ale nedostává prostor ve školách ani v médiích. Víte, kam zmizeli Romové ze Žižkova? Jaký je rozdíl mezi “Romem”, “Cigánem” a “Cikánem”? A proč v televizi nevidíme víc romských redaktorů a herců? O stereotypech, segregaci, ale taky o romské kultuře se bavíme s novinářem Patrikem Bangou a aktivistou Davidem Tišerem. Moderuje Tereza Butková.

Jídlem proti změně klimatu

Stravování z pohledu ekonoma udržitelného rozvoje Ondřeje Kolínského. Výroba jídla a zásobovací řetězce s ní spojené tvoří zhruba čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů, za které může člověk. Společně s doktorandem udržitelného rozvoje z pražské VŠE jsme rozplétali komplexní výrobní řetězce lidského jídla abychom si ujasnili, co je největším problémem, jakým způsobem probíhá změna a jakou roli v celém procesu hrají peníze. Ondřej nám prozradil, jaký způsob stravování je ten nejudržitelnější a zahrál si s námi myšlenkovou hru „Jaké by to bylo, kdyby sója párek vládl světu?“. Pojďte si hrát s námi. Moderuje Max Odráška. Stravování z pohledu ekonoma udržitelného rozvoje Ondřeje Kolínského. Výroba jídla a zásobovací řetězce s ní spojené tvoří zhruba čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů, za které může člověk. Společně s doktorandem udržitelného rozvoje z pražské VŠE jsme rozplétali komplexní výrobní řetězce lidského jídla abychom si ujasnili, co je největším problémem, jakým způsobem probíhá změna a jakou roli v celém procesu hrají peníze. Ondřej nám prozradil, jaký způsob stravování je ten nejudržitelnější a zahrál si s námi myšlenkovou hru „Jaké by to bylo, kdyby sója párek vládl světu?“. Pojďte si hrát s námi. Moderuje Max Odráška.

Drogy a harm reduction

V Česku jsou 2 miliony denních kuřáků, rizikových uživatelů alkoholu 1,6 milionů, 900 tisíc osob zneužívajících sedativa a hypnotika, 125 tisíc rizikových uživatelů konopí, 45 tisíc injekčních uživatelů pervitinu a opioidů. Znamená to ale, že vyzkoušet drogu znamená spadnout do závislosti? O tom, jak zkoušet drogy bezpečně, rozdílných přístupech k drogové politice a principu harm reduction si povídáme s Viktorem Mravčíkem, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, a Lenkou Pethoövou, terénní pracovnicí a spoluzakladatelkou iniciativy PartyHarmReduction. Moderuje Petra Mikolášová. V Česku jsou 2 miliony denních kuřáků, rizikových uživatelů alkoholu 1,6 milionů, 900 tisíc osob zneužívajících sedativa a hypnotika, 125 tisíc rizikových uživatelů konopí, 45 tisíc injekčních uživatelů pervitinu a opioidů. Znamená to ale, že vyzkoušet drogu znamená spadnout do závislosti? O tom, jak zkoušet drogy bezpečně, rozdílných přístupech k drogové politice a principu harm reduction si povídáme s Viktorem Mravčíkem, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, a Lenkou Pethoövou, terénní pracovnicí a spoluzakladatelkou iniciativy PartyHarmReduction. Moderuje Petra Mikolášová.

Život trans lidí v Česku

Proces tranzice není jen medicínská změna pohlaví, jak by se někdy z médií a veřejné debaty mohlo zdát, jde především o změnu sociální. Ale jak přesně takový proces vypadá? A jak se žije transgender a nebinárním lidem v Česku? O tom, že česká legislativa je jedna z mála evropských, které po trans lidech vyžadují sterilizaci, že čeština je silně rodově zatížený jazyk, proč je důležité, aby trans postavy ve filmech nebyly jenom padouchové a oběti, a že i lidem, kteří nejsou trans, by prospělo se taky zamyslet nad svým genderem, jsme si povídali s Bárou z organizace Trans*parent a Teri z projektu TakyTrans. Moderuje Františka Tranová. Proces tranzice není jen medicínská změna pohlaví, jak by se někdy z médií a veřejné debaty mohlo zdát, jde především o změnu sociální. Ale jak přesně takový proces vypadá? A jak se žije transgender a nebinárním lidem v Česku? O tom, že česká legislativa je jedna z mála evropských, které po trans lidech vyžadují sterilizaci, že čeština je silně rodově zatížený jazyk, proč je důležité, aby trans postavy ve filmech nebyly jenom padouchové a oběti, a že i lidem, kteří nejsou trans, by prospělo se taky zamyslet nad svým genderem, jsme si povídali s Bárou z organizace Trans*parent a Teri z projektu TakyTrans. Moderuje Františka Tranová.

Ženy v hudbě

Podle iniciativy Keychange bylo 98 % děl hraných největšími orchestry za roky 2018 a 2019 složených pouze muži. Do žebříčku Billboard 100 se pak v roce 2019 dostalo jen 23 % žen. Podle všeho to vypadá, jako by ženy z hudebního průmyslu vypadly. Jak to, že nejsou hudebnice na velkých stagích vidět? Proč může být dnes dobrá rapperka jenom jedna? A jak se prezentovat coby umělkyně? O stereotypech, ale taky o tom, jak funguje hudební byznys, se socioložkou Annou Oravcovou, hudebnicí Mary C a antropoložkou a spisovatelkou Pavlou Jonssonovou. Moderuje Tereza Butková. Podle iniciativy Keychange bylo 98 % děl hraných největšími orchestry za roky 2018 a 2019 složených pouze muži. Do žebříčku Billboard 100 se pak v roce 2019 dostalo jen 23 % žen. Podle všeho to vypadá, jako by ženy z hudebního průmyslu vypadly. Jak to, že nejsou hudebnice na velkých stagích vidět? Proč může být dnes dobrá rapperka jenom jedna? A jak se prezentovat coby umělkyně? O stereotypech, ale taky o tom, jak funguje hudební byznys, se socioložkou Annou Oravcovou, hudebnicí Mary C a antropoložkou a spisovatelkou Pavlou Jonssonovou. Moderuje Tereza Butková.

Psst! Chceš novinky?

Buďte první, kdo se dozví o nových jménech v lineupu, ale i celoročních aktivitách Žižkovské noci. Náš newsletter je cool, a přestože neznáme hranice, posíláme ho uvážlivě.